Krkonoše
Krkonoše jsou nejvyšší a nejznámější pohoří České republiky. Rozkládají se v severovýchodních Čechách na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Česká část je rozlehlejší a členitější.
V regionu naleznete desítky upravovaných a dobře značených cyklostezek. Pro své mimořádné přírodní bohatství bylo území Krkonoš vyhlášeno národním parkem. Krkonošský národní park byl založen v roce 1963. Rozprostírá se na území o ploše 54.969 ha v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem. Z administrativního hlediska leží jeho větší část na území bývalých okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.
Nejvyšší horou Krkonoš je Sněžka, jejíž vrchol se nachází v nadmořské výšce
1 602m. Na západě začínají Krkonoše Novosvětským sedlem a jsou tvořeny dvěma významnými hřbety. Prvním z nich je Hraniční hřbet. Po jeho ose prochází státní hranice a nachází se zde většina nejvyšších krkonošských vrcholů. Druhým hřbetem je Český hřbet.
Hranici mezi západními a východními Krkonošemi tvoří údolí řeky Labe u Špindlerova Mlýna. Krásná příroda a turistické služby na vysoké úrovni lákají každoročně tisíce návštěvníků. V zimní sezóně jsou Krkonoše díky svým kvalitním a pestrým podmínkám pro sjezdové lyžování a rozsáhlé síti běžeckých tratí nejvyhledávanější oblastí v Čechách. Od jara do podzimu jsou oblíbeným cílem turistů a vyznavačů horských kol.
Labská přehrada – Špindlerův Mlýn
První přehrada na Labi při příjezdu do Špindlerova Mlýna, kterou nemůžete ani přehlédnout ani minout. Leží v nadmořské výšce 694,16 m n.m. Impulsem k výstavbě tohoto krásného díla byly povodně, které způsobily katastrofální škody koncem 19. století, v Krkonoších zejména v roce 1897.
V roce 1910 byla započata stavba vídeňskou firmou Redlich a Berger. Stavba byla ukončena v roce 1916 a zkolaudována 18.10.1918. Hlavním účelem tohoto díla je zmírnění průchodu velkých vod zejména v jarních měsících v průběhu tání sněhu.
Labská přehrada může být námětem na nenáročný výlet, který lze absolvovat i s kočárkem nebo malými dětmi. Díky horskému podnebí a čirým pramenům se nabízí možnost koupání. U přehrady si můžete dopřát i trochu adrenalinu. Pro odvážnější je tady zorbing. Sportovní rybolov povoluje Lesní správa Špindlerův Mlýn.
Trochu technických údajů:
Délka hráze v koruně je 153,5 m a šířka hráze v koruně je 6,15 m. Maximální výška koruny hráze nad základnovou spárou je 41,5 m. Celkový objem nádrže je 3,292 mil. m3 a maximální zatopená plocha činí 26,78 ha. Vodní dílo Labská přehrada je majetkem POVODÍ LABE a.s. Hradec Králové.
Sněžka – nejvyšší hora Krkonoš a České republiky
Sněžka, nejvyšší hora Krkonoš, ale i České republiky se nachází v nadmořské výšce 1 602m. Název Sněžka pochází z 19. století a je odvozen od pojmenování Sněžná – jako „sněhem pokrytá“. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka.
Od roku 1823 byl vrchol definitivně pojmenován Sněžka. Vrcholek hory je skalnatý a má rozlohu okolo 120 000 m².
Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice. Severní, polská strana spadá do údolí řeky Lomničky, jižní část do Obřího dolu, západní do Úpské rašeliny a východní přechází v Obří hřbet.
Vrchol Sněžky slouží jako častý turistický cíl návštěvníků Krkonoš. Pro jeho dosažení je možné využít několik turistických cest, ale i lanovku, která Vás vyveze z Pece pod Sněžkou. Z vrcholu je nádherný pohled do dalekého kraje.
Pramen Labe – Labská louka a nejvyšší vodopád v ČR
Evropský veletok Labe pramení 8 km od centra Špindlerova Mlýna, v rašeliništích Labské louky v nadmořské výšce 1386,3 m. Na kamenné zídce v blízkosti pramene je umístěno 26 barevných znaků měst, jimiž Labe protéká. Špindlerův Mlýn je tak prvním městem, kterým nejmohutnější řeka Čech protéká. Pak se vydává na pouť dlouhou 1.122 km, z toho 364,4 km na území České republiky.
Než sníh pokryje hřebeny Krkonoš, je pramen Labe oblíbenou turistickou destinací. Nejen že se zastavíte u pramene, uvidíte jedinečná panoramata Krkonoš, ale také spatříte Pančavský vodopád vysoký 148 m, který je nejvyšším vodopádem v České republice.
V blízkosti pramene probíhala již v dávné minulosti zemská stezka, nazývaná též „Česká stezka“. Spojovala Čechy se Slezskem. Patřila mezi nejstarší obchodní solné stezky. V roce 1684 ji použil i hradecký biskup Jan Kryštof z Tallenbergu, který dne 19. září pramen Labe vysvětil.
Podle historické události se vydal královéhradecký biskup vysvětit pramen Labe, aby tak potvrdil příslušnost pramene českým pánům. Velbloud mu nesl potřebné věci k obřadu. Prudký výstup neschůdným pralesem a nepříznivé počasí všechny unavilo a také velbloud v polovině hory klesl vyčerpán. Vy ale zajisté dosáhnete vrcholu v klidu a bez zdravotních komplikací.
Podle farní kroniky při svěcení pramene, když biskup ponořil kříž do vody, vichřice utichla, vysvitlo slunce a nad horami se rozzářil jasný, klidný den. Tím skončily dlouholeté spory, komu pramen patří.
